Zapomínat je normální, ale i s Alzheimerem se dá bojovat

Markéta pro Superbaba.cz, 10. července 2012  20:42

Už zase nevíte, proč stojíte před otevřenou lednicí, držíte v ruce nůž, nebo si nemůžete vzpomenout na příjmení sousedky? Zapomínáme, co jsme chtěly udělat, nevzpomeneme si jméno, hledáme věci a smějeme se, že je za tím Alois Alzheimer, Němec, který objevil degenerativní onemocnění mozku.

Smích je na místě, protože spíš než nemoc způsobuje naši roztržitost přepracování, přehršel úkolů a informací, které se na nás valí ze všech stran. Navíc zapomínání je chtě nechtě přirozenou součástí stárnutí. I tak je ale pro všechny případy přece jen dobré o Alzheimerově chorobě něco vědět.

Možná si myslíte, že nemoc souvisí se stářím, které je ještě daleko, ale vězte, že první pacientce Aloise Alzheimera, který nemoc objevil na začátku minulého století, bylo teprve 51 let! Dnes statistiky tvrdí, že touto nemocí trpí minimálně každý dvacátý člověk starší 65 let a po 80. roce věku už je to dokonce každý pátý.

Při Alzheimerově chorobě nemocnému ubývají nervové buňky a v mozkové tkání ubývá látka (acetylcholin), kterou mozek potřebuje k přenosu nervových vzruchů a buňky tak ztrácejí schopnost si vyměňovat informace. To se projeví postupným zhoršováním paměti i rozumu. Pacient sice běžné úkony zapomíná, ale vzpomínky z mládí si naopak vybavuje dobře a často o nich do omrzení mluví a sám se cítí zdráv. Nicméně se zhoršuje jeho logické uvažování, obrazová představivost, schopnost úsudku a počítání, objevují se poruchy prostorové orientace. Nemocný trpí i časovou dezorientací a není schopen si vybavit jaký je den, měsíc nebo rok.

Snižuje se schopnost plynulého vyjadřování, v horších stádiích se může rozvinout deprese, postupně se čím dál víc soustředí na sebe a stává se sobečtější, objevují se halucinace a bludy. Podezírá, že blízké a sousedy i cizí lidi z krádeží apod. V nejtěžší fázi pacient špatně chodí, padá, bývá agresivní, zmatený, mluví málo a zmateně nebo vůbec a ztrácí soběstačnost.

Přesné příčiny vzniku choroby lékaři neznají, ale je jisté, že věk je hlavním faktorem, který k rozvoji nemoci přispívá. Častěji se bohužel Alzheimer objeví u žen, než u mužů a příčinu odborníci svádějí na ubývající hormony v souvislosti s menopauzou. Rizikem jsou samozřejmě dědičné dispozice, ale také třeba pasivní životní styl a nízký stupeň dosaženého vzdělání, protože je potvrzeno, že trénovanější mozek je vůči této nemoci odolnější. Alzheimer a s ním spojená demence může nastoupit i po opakovaných úderech či pádech.

Uvedená rizika však podle lékařů jen připravují půdu pro neznámý spouštěč choroby, který odstartuje zmíněné změny v mozku, mohou být třeba i virové infekce, toxické vlivy prostředí nebo poruchy imunity.

Existují testy kognitních funkcí, s jejichž pomocí lze nemoc odhalit, jedním z nejjednodušších úkolů je třeba nakreslit hodiny (více zde). Včasná diagnostika a léčba může proces rozvoje nemoci zpomalit. Z léků se doporučují kognitiva na podporu činnosti mozku, případně pak neuroleptika, antidepresiva, hypnotika nebo anxiolytika.

Ať už máme podezření, že by se ten Němec, co vám schovává věci a nemůžete mu přijít na jméno, mohl týkat právě vás, anebo se demence nebojíte, neprohloupíte, když budete mozek trénovat. S mozkem je to jako se svaly, tvrdí totiž lékaři. Když ho nepoužíváte, začne odumírat. I když je Alzheimerova choroba zatím nevyléčitelná, můžeme její průběh ovlivnit způsobem života, který vedeme před jejím vypuknutím. Pokud žijeme aktivně, máme bohatý duševní život, trénujeme intelekt a přesto se "Němci" nevyhneme, tak alespoň jeho ofenzivu zpomalíme.



Komentáře provozovány na systému Disqus