Straší vás pleny? Úniku moči můžete zabránit a dá se léčit

Markéta pro Superbaba.cz, sobota 21. července 2012  17:41

Není to zrovna téma atraktivní, ale chtě nechtě musíme nakousnout tabu zvané inkontinence. Nepříjemnost, kvůli které se bojíme kýchnout, zakašlat, cokoliv těžšího zvednout, poposkočit nebo popoběhnout.

Kvůli nedobrovolnému úniku moči z těla rozmýšlíme každý hlt vody s ohledem na dostupnost toalety. Zatímco dřív pro nás reklama na speciální vložky proti inkontinenci byly jen šumem podobným třeba upoutávce léku na prostatu, najednou je registrujeme a i když děláme jakoby nic, děsíme se okamžiku, kdy pro ně do lékárny budeme MUSET.

A zdaleka v tom nejsme samy. Stejným problémem trpí až třetina žen a více než polovina z nich vyhledá lékaře až po letech strádání. Inkontinence postihuje především ženy, ale může postihovat jak děti tak i muže, a to v jakémkoliv věku.

"Jednou v práci jsem nestihla doběhnout na toaletu, byla jsem z toho v šoku,“ svěřila se šestatřicetiletá Jana. "Myslela jsem, že je to ze stresu, ale příhod přibývalo. Typické je, že doběhnu zoufale ke dveřím bytu a už nestihnu odemknout a počůrám se. Rychle do koupelny aby to děti neviděly. Manželovi jsem to řekla, je chápavý, a uklidňuje mě. Ale já nedokážu překonat tu bezmoc, to strašné nucení a vědět, že je jen otázkou chvíle, kdy svěrač povolí."

S vložkou skončit nemusíme

Možná, že ale v "plínkách" neskončíme. Jednak můžeme pravidelným cvičením, posilováním svalů dna pánevního inkontinenci předejít nebo ji alespoň oddálit a pak ji lze také léčit. Jenomže k tomu je třeba se svěřit svému gynekologovi, protože existuje několik možných příčin a na každou platí jiná "metla". "Jen odborník může zjistit, jakým druhem trpíte, a především pak zajistit vhodnou léčbu," radí gynekolog Oldřich Šottner.

Inkontinence moči lidstvo sužuje odedávna. Člověk, který původně „chodil“ po čtyřech, totiž vzpřímením přenesl tíhu obsahu dutiny břišní ze silných svalů přední břišní stěny na svalstvo dna pánevního, jehož původní určení bylo zcela jiné. Navíc i prodloužení lidského života s sebou přináší déle trvající zátěž pro oblast pánevního dna. K uvedenému se přidávají i další civilizační vlivy: např. epidemie obezity

Vyloučíme-li nejrůznější vrozené vývojové nebo i s léty získané vady, tedy takzvané extrauretálních důvody, pak odborníci rozlišují inkontinenci urgentní, stresovou, reflexní a přepadová.

Urgentní

Hyperaktivní močový měchýř, je běžné onemocnění, při kterém dochází k opakovanému neodbytnému nutkání k močení s možným nechtěným únikem moči. Tento stav pacient zažívá mnohokrát za den i noc. Urgentní inkontinence postihuje čtyřikrát častěji ženy než muže a v populaci se vyskytuje dokonce častěji než cukrovka, astma nebo osteoporóza.

Typickým příkladem jsou potíže dvaačtyřicetileté Hany: "Vždy jsem byla aktivní sportovkyně. Miluji plavání, jízdu na kole, lyžování, horskou turistiku. Asi před dvěma lety jsem začala mít problémy s močením. Na WC jsem chodila velmi často, navíc se mi vždy začalo chtít čurat neočekávaně a hodně urgentně a občas mi trochu moči uniklo při běžných činnostech nebo u sportu. Byla jsem z toho nešťastná a hrozně jsem se za to styděla. Postupně jsem omezila všechny aktivity, při kterých jsem neměla jistotu, že pokud se mi začne chtít na záchod, bude toaleta někde poblíž. Přestala jsem jezdit na výlety (cesta autobusem byla pro mě peklo) a začala jsem flákat sportování, vždy jsem se vymluvila na hodně práce, návštěvu příbuzných nebo nevolnost."

Mylně je ale syndrom hyperaktivního močového měchýře považován za výhradní záležitost žen. Podle některých studií je dokonce výskyt u obou pohlaví vyrovnán. Stejně tak není pravda, že jde o problém starých lidí. Riziko onemocnění sice roste s věkem, avšak ušetřeni nejsou ani lidé ve druhé či třetí dekádě života.
"Uváděná čísla sice tvrdí, že u lidí nad 40 let se problém vyskytuje u 12 až 22 % osob a nad 75 let už je to až kolem 40 %, ale ve skutečnosti jen nejsou problémy v mladším věku podchyceny a diagnostikovány," tvrdí gynekolog as. MUDr. Oldřich Šottner.      

Většinou totiž spíše tajně nosíme inkontinentní vložky, než se svěřit lékaři. Jenomže chytáním úniklé moči problém neřešíme. Hyperaktivní močový měchýř lze přitom docela dobře léčit léky na předpis, které může kromě specialisty předepsat i praktický lékař. Existují ale také další možnosti léčby: psychoterapie, režimová opatření, cvičení pánevního dna, elektrostimulace, biofeedback, akupunktura – hypnóza, chirurgické řešení podepřením močové trubice nebo vysunutím měchýře výš, zpět na původní místo, botulotoxin, augmentace močového měchýře.

Stresová

             Tlak v močovém měchýři převýší tlak v močové trubici: např. při zakašlání, kýchnutí, při náročném sportu či zvednutí břemene. V případě, že trubice kvůli oslabeným svalům pánevního dna není v normální poloze, nemůže svěrač dobře pracovat. Stresový únik moči je nejčastější typ močových inkontinencí.

Rizikové faktory pro rozvoj stresového ńiku moči: vrozené dispozice, vaginální porod, těhotenství, věk, chronický stres na pánevní dno, obezita, chronický kašel či astma a chronická bronchitida, pracovní zátěž, zejména fyzická práce a postmenopauza.

Reflexní

Jedná se o neurologické onemocnění, kdy člověk není schopný ovládat močový měchýř vůlí, a ten se vyprazdňuje spontánně.

Paradoxní či přepadová

Je inkontinencí z přetékání plného močového měchýře, k němuž dochází bez aktivity svaloviny tj.detruzoru měchýře.

Jak můžeme samy cvičit:

1.Cílem cviků (nazývají se Kegelovy) je posílit svaly pánevního dna, což ženám umožňuje lépe ovládat močové ústrojí, a případně zabraňovat úniku moči při tzv. stresové inkontinenci. Důležité je rovněž to, aby žena přesně věděla, které svaly má trénovat, protože samy nejsou vidět. Spočívají v rytmickém zatínání svalstva, obdobně jako při zadržování močení, a jejich následném uvolňování. Ideálně třikrát denně po 30-40 stazích a uvolněních. Zpočátku dělejte krátké stahy, postupem je můžete prodloužit až na deset sekund.

2. Kegelovy cviky by ideálně měly být doplněny posilováním dalších svalů, které s pánví souvisí, aby trénink nebyl pouze jednostranný. Autor populárních cviků, Arnold Kegel, tvrdí, že jen velmi malému procentu žen nemůže pravidelné procvičování svalů pánevního dna prospět.

3. K posilování svalů pánevního dna může rovněž výrazně přispět vynález uroložky MUDr. Soni Havlové. Jmenuje se Medilady a ve světě nemá obdoby. Pomůcku tvoří kuličky se závěsem, které se zavedou do pochvy (podobně jako tampon) a na závěs, který vyčuhuje ven, se zavěšuje závaží. Takto stačí strávit tři minuty denně a svaly pánevního dna se už posilují. Dochází ke zmírnění stresové inkontinence, zlepšení psychické pohody a především ke zvýšení sebevědomí.

4. Velmi přínosné je opakované přerušování močení přímo na toaletě. Kegelovy cviky při močení spočívají ve snaze postupně utlumit proud moči. Je však důležité nezatínat jiné svaly (například břišní či stehenní) a nezadržovat dech.

Inkontinence a sex

Ženy si často stěžují, že se jim chce močit v rámci milostné předehry, během koitu nebo po jeho skončení, vyplynulo ze studie  pražské soukromé gynekologicko-porodnické praxe GONA. Ze zkoumaného vzorku 102 žen, vyšetřených nebo léčených na poruchu kontinence moči bylo 62 sexuálně aktivních. Téměř polovina neměla s mimovolným únikem moči při styku potíže. Patnáct pacientek vykazovalo únik moči v průběhu sexuálního styku jen občas.

Změnu sexuální aktivity po onemocnění inkontinencí zaznamenalo podle autorů studie 46 žen, z toho 15 se snažilo sexu vyhýbat, nebo partnerovi vyhověly, ale příliš se jim to nedařilo, či pohlavní aktivity vůbec neprovozovaly. Na dotaz, zda byly pacientky někdy svým lékařem dotazovány na svůj sexuální život ve vztahu k současnému onemocnění, odpovědělo 95 žen záporně.



Komentáře provozovány na systému Disqus