Povídka: Všechno je jednou poprvé

Bára pro Superbaba.cz, 1. prosince 2013  16:35

My jsme zaspali! Budík! Zvonil vůbec budík?! "Mamíííííííííííí!!!!!" A zrovna dneska, když jsem se konečně dočkal. Už si ze mě ségra nebude utahovat, že jsem usmrkaný mimino, co musí bejt pořád mámě u zadku. To tedy ne, už budu jako vona. Žádný hraní na pískovišti s těma mrňatama s prvního oddělení. To už skončilo. Ode dneška jsem velkej.

"Mamííííííí, tak kde si?"

"Copak se děje? Vždyť máš ještě čas. Pěkně se v klidu nasnídej, a za půl hodiny vyrazíme. Hlavně na nic nezapomeň. Víš, že už jsi velký kluk."

A jde se. Hele, Tamhle jde Tonda s mámou, tátou, babičkou a dědou, celá rodina musí mazánka vyprovodit. A prej že kdo je mimino, co se drží máminejch sukní, toho by měla ségra vidět.

Sem zvědavej na tu učitelku, snad s ní bude trochu legrace, jako s účama ze školky. Máma mě drží za ruku, potí se jí dlaně, by mě zajímalo, z čeho je tak vystresovaná. Vždyť už má doma velkýho kluka, tak může bejt šťastná.

A jsme tady, hurá do třídy, učitelka nás vede, je docela mladá, za ní se cpou Anča s Madlou, no to mám radost, se jich nezbavím ani tady. Koukám, že Madla už nemá dlouhý vlasy, za co ji budu tahat?

Tak prej máme jít do třídy. Učitelka si nás odškrtává v seznamu, sunu se dozadu, táhnu mámu za ruku, ta na mě nechápavě kouká, nejradši by mě tý brejlatý účitelce strčila jako prvního.

Ale to ne, já tam nechci, já chci bejt s tebou mami, tak pojď, pustíme ty kluky dopředu.

Všichni jsou uvnitř, zůstal jsem venku sám s mámou, Držím se jí jak klíště, nepustím, učitelka na mě zkouší nějaký pitomý řečičky, ale já tam nepůjdu, mě nepřemluví, to znám, slibujou a nakonec nic nesplněj, to jako to bylo tenkrát u tý zubařky, prej neboj, to nebude bolet a já se z tý bolesti pak málem po... však víte co.

Nechápu, proč jsou všichni tak nervózni, vždyť tam už ty svoje dětičky maj vevnitř, seděj si pěkně jak ty ovce v lavicích a čekaj na paní učitelku. To mě tam nikdo nedostane. Buď tam půjde máma se mnou, nebo nic.

Pět minut, deset minut, tak co si ještě vymyslíte, abyste mě tam dostali? Ha, docházej vám nápady, co? Máma se hádá s nějakým nervózním taťkou, že prej si má toho svýho rozmazlenýho chlapečka zkrotit. On na to prej nemá nervy.

Mami, nedej se, nandej mu to hulvátovi.

Hurá, úča kapituluje, tak jsem vyhrál, máma jde se mnou do třídy. Ale prej jen pro dnešek. Jasně, říkám, vždyť jsem velkej kluk, žádný mimino.

Cha, já něco na zítřek vymyslím, nemyslete si!



Komentáře provozovány na systému Disqus